*27. 10. 1910 Osvald Závodský

24.11.2020 10:27

– navštěvoval pět let základní školu, pak čtyři roky nižší

                           stupeň školy a pak dvě třídy na obchodní škole; původním povoláním

                           úředník, od roku 1937 člen KSČ, v 30. letech se angažoval v trampském

                           hnutí na Ostravsku;                      

V říjnu 1937 odešel s dalšími československými komunisty do Španělska a připojil se tam ve španělské občanské válce k mezinárodním brigádám.  Sloužil jako dobrovolník v československém praporu Masaryk v rámci 129. pěší brigády. Ve Španělsku vykonával politické funkce politického velitele kulometné roty a člena brigádního vedení KSČ. Vystřídal funkce od střelce kulometu přes velitele roty a dosáhl hodnosti kapitána. Po pádu Katalánska v únoru 1939 přešel hranice do Francie. Zprvu byl internován, nejdříve v táboře Argelès-sur-Mer a pak v táboře Gurs. Ihned poté byl v březnu 1939 obsazen zbytek Československa. Závodský zůstal ve Francii a pracoval pro Československou exilovou vládu. Přihlásil se do československého vojska a zúčastnil se bojů v červnu 1940 Gien na Loiře jako velitel kulometného družstva. Po dobytí Francie odešel do ilegality a pod jménem Joseph Bart se zapojil do francouzského hnutí odporu. Organizoval partyzánské skupiny a jako komisař partyzánského oddílu FTPF-MOI se zúčastnil pěti bojových akcí v okolí Paříže. Od února 1942 se jako velitel tří partyzánských skupin zúčastnil několika přímých bojových operací – přepadů německých vojenských stanovišť. V prosinci 1942 byl zatčen, prošel francouzskou věznicí Fresnes a v srpnu 1943 poslán do koncentračního tábora Mauthausen na nucené práce. Přežil až do osvobození koncentračního tábora americkými vojáky v květnu 1945.

V srpnu 1945 se vrátil do Československa a podílel se na postupném převzetí moci komunisty. Působil v aparátu ÚV KSČ (evidenční odbor). Na Ministerstvo vnitra nastoupil 3. 11. 1948, kde nahradil Dr. Plačka a zastával pozici velitele skupiny BAa (vnitřní bezpečnost). V roce 1949 se stal plukovníkem Státní bezpečnosti.

V září 1950, po pokusu o sebevraždu velitele StB Jindřicha Veselého jej nahradil v jeho funkci. Podílel se na mnoha nezákonnostech, jednou z mnoha byl příkaz k použití fyzického násilí při výslechu faráře Toufara.

Spolu s ministrem Kopřivou připravoval zatčení vedoucích pracovníků Bezpečnosti i KSČ. Během stalinistických čistek byl sám zatčen 27. 1. 1951.

V prosinci 1953 byl uznán vinným ze spáchání trestného činu velezrady

a odsouzen k trestu smrti. Dne 19. 3. 1954 byl popraven jako poslední prominentní obětí odsouzenou k trestu smrti, a to dokonce až po Stalinově smrti.

                          /*Svinov/

 

Další spřízněnou soutěží je

Kenyho VOLEJ,

soutěž vodáckých povídek. Propozice a informace k soutěži najdete na :

http://kenyhovolej.cz/soutez/

Kontakt

Jan Hafran Frána Lísková 20, 31200, Plzeň
e-mail: soutez.Trapsavec@seznam.cz
soutez.trapsavec@seznam.cz