† 3. 10. 1984 Miloslav Vavrda – Míla – Minehaha

09.10.2019 12:53

úředník, publicista, překladatel

                          a především propagátor československého woodcrafterského hnutí.

                          Člen ZLČ, LLM, LČSW.

                          Matka Libuše (1877 - 1941), sourozenci Jaroslav (*1898), Břetislav (*1900)

                          a Vratislav (*1921). Dětství prožil s oběma staršími bratry v Táboře, zhruba

                          od deseti let žil v Praze. Starší bratr Břetislav byl členem Hlavního stanu

                          Baden Powellových skautů, on sám vstupuje do Setonových skautů. Spolu

                          s dalšími kamarády je členem kmene Seminolů, který vede G. Včelička.

                          Nelíbí se mu jednostranné zaměření kmene na sport a vstupuje na podzim

                          1922 do nově vzniklé Ligy lesní moudrosti, kde je členem kmene Táboritů.

                          Díky svým schopnostem se brzy stává členem náčelnictva LLM v mnoha

                          funkcích (jednatel, zahraniční zpravodaj, místonáčelník atd.).

                          Člen redakční rady časopisu Vatra (3. ročník, 1924 - 1925) a redaktor

                          (6. ročník, 1928).

                          Předválečná LLM má ve svém středu mnoho levicových vůdců, ke kterým

                          patřil i M. Vavrda, ale přesto v době pokusu o politický převrat v LLM,

                          roku 1926 skupinou okolo P. Koudely a J. Fischera, stojí neochvějně na straně

                          apolitické LLM.

                          Od roku 1927 podnikal Jaroslav Šimsa jako náčelník LLM kroky

                          k opětovnému sjednocení woodcraftu v Československu, pro jeho

                          dlouhodobou nemoc došlo ke sjednocení až na podzim 1928.

                          Jako zástupce sjednocené Ligy československých woodcrafterů pro zahraničí

                          byl M. Vavrda zvolen Radou důvěrníků dne 21. 10. 1928. Rada důvěrníků se

                          konala ve dnech 20.- 21. 10. 1928 ve Studentském domově v Praze II – Na

                          Slupi. 

                          Slučovací sněm tehdejších dvou woodcrafterských organizací (Ligy Moudrost

                          lesa a Ligy lesní moudrosti) proběhl v květnu 1929 na Samechově.         

                          Založil Kmen Bílého Slunovratu, který  se na počátku 30. let stal největším

                          střediskem Lesní moudrosti v Praze.

                          Šéfredaktor časopisů Slunovrat (1931 - 1934) a Vatra (1928).

                          Byl také čestným členem anglické organizace woodcrafterů Řádu lesního

                          rytířstva.

                          Pro nesouhlas s ideologií náčelnictva LČSW, vedeným V. Vallovičem, byl

                          roku 1932 vyloučen z LČSW. Spolu s ním, na protest proti tomuto jednání,

                          vystoupily z LČSW desítky největších osobností a založily Družstvo Walden,

                          které se stalo neoficiální další woodcrafterskou organizací.

                          Roku 1936 byl hlavním iniciátorem návštěvy E. T. Setona a jeho manželky

                          Julie v Československu. Bylo anulováno jeho vyloučení z LČW a samotný

                          E. T. Seton mu vysloví veřejně své uznání za jeho práci.

                          V té době je M. Vavrda již ženatý s woodcrafterkou a svou dlouholetou

                          přítelkyní a Miluškou Kudělkovou (23. 12. 1903 - 14.  3. 1983).

                          Společně s P. Pittrem byl nejbližším přítelem zakladatele československého

                          woodcraftu prof. M. Seiferta.

                          Během války M. Vavrda osvědčil svoji občanskou statečnost. V době

                          heydrichiády, kdy jen za schvalování atentátu bylo popraveno tisíce Čechů,

                          skrýval ve svém malém domku na Praze-Spořilově ilegálního pracovníka

                          odboje, úporně hledaného gestapem. Riskoval tím vyvraždění celé rodiny

                          a přátel, kteří o tom věděli. Stejně statečně souhlasil s tím, že přes chatu

                          Walden na hranici Slovenska bude převádět tehdejší správce chaty význačné

                          pracovníky odboje proti nacismu na Slovensko. Tak přešel například přes

                          chatu Walden Jan Šverma, ale i jiní.

                          Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti

                          22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba

                          – jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled

                          o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly

                          30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční

                          členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové

                          náčelnictvo, v němž byl M. Vavrda pověřen redakcí časopisu Hlasatel od září

                          1945 (působil do srpna 1946).

                          Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.

                          Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti 44 členů.

                          Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena. Z voleb vzešlo nové

                          náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil jako člen výboru.

             Sněm 2. 11. 1946 mu udělil dvě nejvyšší vyznamenání Ligy čs. woodcrafterů

             Řád Svantovítova kohouta za celoživotní dílo a Řád bisona za osobní

             statečnost.

             Ve dnech 22. - 23. 3. 1947 se konala valná hromada a sněm za účasti 30

             členů. MUDr. V. Valovič a J. Novák požádali o uvolnění z funkcí v náčelnictvu,

             s ohledem na pracovní a studijní povinnosti.

             Sněm poděkoval MUDr. V. Valovičovi za odvedenou práci při obnovení

             činnosti a udělil mu čestnou hodnost starosta Ligy. Sněm vyslovil J. Novákovi

             zvláštní uznání a dík za vedení širokého rozsahu ligových záležitostí, agendy

              nejen vlastní, ale i jiných funkcionářů.

             Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil jako

             místonáčelník.

             Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na

             11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl vytvořen

             akční výbor, v němž M. Vavrda působil jako náčelník.

            (Pozn. Poměr „socializujících“ členů Ligy k ostatním byl 4:3, co jasně

             ukazovalo další směrování. J. Novák byl potřebný jako tehdejší zkušený

             jednatel Ligy, L. Pecha byl zástupcem moravských kmenů, J. Pacl slovenských

             kmenů).

                          Náčelnictvo a akční výbor svolaly na 11. 4. 1948 řádnou valnou hromadu. 

                          Zprávy činovníků byly přijaty, odstupujícímu výboru bylo uděleno

                          absolutorium. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil

                          jako náčelník.

                          Po celou dobu komunistické diktatury se nepřestal zajímat o dění v různých

                          skupinách mládeže, které pracovaly ilegálně v duchu Lesní moudrosti.

                          Jeho významným činem byt překlad knihy E. T. Setona Cesta životem

                          a přírodou. Překlad pořídil nejprve z ruského vydání, později z anglického

                          originálu. Kniha vyšla v roce 1977 v nakladatelství Orbis. Tehdejší cenzura

                          nedovolila uveřejnit kapitolu o vzniku woodcrafterské organizace

                          E. T. Setona v USA. Zásluhou RNDr. Ivana Makáska byla uvedená kapitola

                          cenzurované knihy vydána samizdatem v roce 1979 a to ve značném

                          nákladu.

                          V červnu 1980 se konal na Samechově ilegální sněm bývalých členů Ligy lesní

                          moudrosti kde byla oceněna jeho celoživotní práce v duchu lesní moudrosti

                          a byl jmenován jejím čestným náčelníkem.

                          Ve svém osobním archivu shromažďoval Míla Vavrda písemný materiál

                          s tematikou lesní moudrosti, a to nejen z konce první republiky, ale i za

                          nacistů a za komunistické diktatury. Se souhlasem rodiny byl roku 1992

                          archiv předán do Národního pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze,

                          kde je přístupný badatelům v oblasti výchovy mládeže.

                          Dílo - Miloš Seifert, zakladatel českého woodcraftu (Les, 1932), Z historie

                          Ligy lesní moudrosti v Čechách (spolu s Jiřím Gojdou, Liščí kmen Praha,

                          1944), Miloš Seifert. Život zakladatele lesní moudrosti v mých

                          vzpomínkách (rukopis, 1945, archiv NPMK JAK, Praha), Dějiny ligy

                          (samizdat, 1948; Šrámizdat, 1988), reprint pod názvem Dějiny ligy čsl.

                          Woodcrafterů (Knihovna Karla Dvořáčka, 2012), Devadesát let života

                          Ferdinanda Krcha, zasloužilého učitele (300 ks; Albatros, 1971),

                          Kronika hnutí lesní moudrosti (samizdat, 1980, archiv NPMK JAK, Praha),

                          Miloš Seifert, nástin jeho života a práce (samizdat, 1980, archiv NPMK

                          JAK, Praha)

                          Překlady – E. T.  Seton - Cesta životem a přírodou (Orbis, 1977),

                          E. T. Seton - Vznik hnutí Woodcrafterských indiánů (samizdat, 1979);                     

                          /†Praha/

úředník, publicista, překladatel

                          a především propagátor československého woodcrafterského hnutí.

                          Člen ZLČ, LLM, LČSW.

                          Matka Libuše (1877 - 1941), sourozenci Jaroslav (*1898), Břetislav (*1900)

                          a Vratislav (*1921). Dětství prožil s oběma staršími bratry v Táboře, zhruba

                          od deseti let žil v Praze. Starší bratr Břetislav byl členem Hlavního stanu

                          Baden Powellových skautů, on sám vstupuje do Setonových skautů. Spolu

                          s dalšími kamarády je členem kmene Seminolů, který vede G. Včelička.

                          Nelíbí se mu jednostranné zaměření kmene na sport a vstupuje na podzim

                          1922 do nově vzniklé Ligy lesní moudrosti, kde je členem kmene Táboritů.

                          Díky svým schopnostem se brzy stává členem náčelnictva LLM v mnoha

                          funkcích (jednatel, zahraniční zpravodaj, místonáčelník atd.).

                          Člen redakční rady časopisu Vatra (3. ročník, 1924 - 1925) a redaktor

                          (6. ročník, 1928).

                          Předválečná LLM má ve svém středu mnoho levicových vůdců, ke kterým

                          patřil i M. Vavrda, ale přesto v době pokusu o politický převrat v LLM,

                          roku 1926 skupinou okolo P. Koudely a J. Fischera, stojí neochvějně na straně

                          apolitické LLM.

                          Od roku 1927 podnikal Jaroslav Šimsa jako náčelník LLM kroky

                          k opětovnému sjednocení woodcraftu v Československu, pro jeho

                          dlouhodobou nemoc došlo ke sjednocení až na podzim 1928.

                          Jako zástupce sjednocené Ligy československých woodcrafterů pro zahraničí

                          byl M. Vavrda zvolen Radou důvěrníků dne 21. 10. 1928. Rada důvěrníků se

                          konala ve dnech 20.- 21. 10. 1928 ve Studentském domově v Praze II – Na

                          Slupi. 

                          Slučovací sněm tehdejších dvou woodcrafterských organizací (Ligy Moudrost

                          lesa a Ligy lesní moudrosti) proběhl v květnu 1929 na Samechově.         

                          Založil Kmen Bílého Slunovratu, který  se na počátku 30. let stal největším

                          střediskem Lesní moudrosti v Praze.

                          Šéfredaktor časopisů Slunovrat (1931 - 1934) a Vatra (1928).

                          Byl také čestným členem anglické organizace woodcrafterů Řádu lesního

                          rytířstva.

                          Pro nesouhlas s ideologií náčelnictva LČSW, vedeným V. Vallovičem, byl

                          roku 1932 vyloučen z LČSW. Spolu s ním, na protest proti tomuto jednání,

                          vystoupily z LČSW desítky největších osobností a založily Družstvo Walden,

                          které se stalo neoficiální další woodcrafterskou organizací.

                          Roku 1936 byl hlavním iniciátorem návštěvy E. T. Setona a jeho manželky

                          Julie v Československu. Bylo anulováno jeho vyloučení z LČW a samotný

                          E. T. Seton mu vysloví veřejně své uznání za jeho práci.

                          V té době je M. Vavrda již ženatý s woodcrafterkou a svou dlouholetou

                          přítelkyní a Miluškou Kudělkovou (23. 12. 1903 - 14.  3. 1983).

                          Společně s P. Pittrem byl nejbližším přítelem zakladatele československého

                          woodcraftu prof. M. Seiferta.

                          Během války M. Vavrda osvědčil svoji občanskou statečnost. V době

                          heydrichiády, kdy jen za schvalování atentátu bylo popraveno tisíce Čechů,

                          skrýval ve svém malém domku na Praze-Spořilově ilegálního pracovníka

                          odboje, úporně hledaného gestapem. Riskoval tím vyvraždění celé rodiny

                          a přátel, kteří o tom věděli. Stejně statečně souhlasil s tím, že přes chatu

                          Walden na hranici Slovenska bude převádět tehdejší správce chaty význačné

                          pracovníky odboje proti nacismu na Slovensko. Tak přešel například přes

                          chatu Walden Jan Šverma, ale i jiní.

                          Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti

                          22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba

                          – jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled

                          o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly

                          30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční

                          členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové

                          náčelnictvo, v němž byl M. Vavrda pověřen redakcí časopisu Hlasatel od září

                          1945 (působil do srpna 1946).

                          Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.

                          Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti 44 členů.

                          Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena. Z voleb vzešlo nové

                          náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil jako člen výboru.

             Sněm 2. 11. 1946 mu udělil dvě nejvyšší vyznamenání Ligy čs. woodcrafterů

             Řád Svantovítova kohouta za celoživotní dílo a Řád bisona za osobní

             statečnost.

             Ve dnech 22. - 23. 3. 1947 se konala valná hromada a sněm za účasti 30

             členů. MUDr. V. Valovič a J. Novák požádali o uvolnění z funkcí v náčelnictvu,

             s ohledem na pracovní a studijní povinnosti.

             Sněm poděkoval MUDr. V. Valovičovi za odvedenou práci při obnovení

             činnosti a udělil mu čestnou hodnost starosta Ligy. Sněm vyslovil J. Novákovi

             zvláštní uznání a dík za vedení širokého rozsahu ligových záležitostí, agendy

              nejen vlastní, ale i jiných funkcionářů.

             Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil jako

             místonáčelník.

             Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na

             11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl vytvořen

             akční výbor, v němž M. Vavrda působil jako náčelník.

            (Pozn. Poměr „socializujících“ členů Ligy k ostatním byl 4:3, co jasně

             ukazovalo další směrování. J. Novák byl potřebný jako tehdejší zkušený

             jednatel Ligy, L. Pecha byl zástupcem moravských kmenů, J. Pacl slovenských

             kmenů).

                          Náčelnictvo a akční výbor svolaly na 11. 4. 1948 řádnou valnou hromadu. 

                          Zprávy činovníků byly přijaty, odstupujícímu výboru bylo uděleno

                          absolutorium. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil

                          jako náčelník.

                          Po celou dobu komunistické diktatury se nepřestal zajímat o dění v různých

                          skupinách mládeže, které pracovaly ilegálně v duchu Lesní moudrosti.

                          Jeho významným činem byt překlad knihy E. T. Setona Cesta životem

                          a přírodou. Překlad pořídil nejprve z ruského vydání, později z anglického

                          originálu. Kniha vyšla v roce 1977 v nakladatelství Orbis. Tehdejší cenzura

                          nedovolila uveřejnit kapitolu o vzniku woodcrafterské organizace

                          E. T. Setona v USA. Zásluhou RNDr. Ivana Makáska byla uvedená kapitola

                          cenzurované knihy vydána samizdatem v roce 1979 a to ve značném

                          nákladu.

                          V červnu 1980 se konal na Samechově ilegální sněm bývalých členů Ligy lesní

                          moudrosti kde byla oceněna jeho celoživotní práce v duchu lesní moudrosti

                          a byl jmenován jejím čestným náčelníkem.

                          Ve svém osobním archivu shromažďoval Míla Vavrda písemný materiál

                          s tematikou lesní moudrosti, a to nejen z konce první republiky, ale i za

                          nacistů a za komunistické diktatury. Se souhlasem rodiny byl roku 1992

                          archiv předán do Národního pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze,

                          kde je přístupný badatelům v oblasti výchovy mládeže.

                          Dílo - Miloš Seifert, zakladatel českého woodcraftu (Les, 1932), Z historie

                          Ligy lesní moudrosti v Čechách (spolu s Jiřím Gojdou, Liščí kmen Praha,

                          1944), Miloš Seifert. Život zakladatele lesní moudrosti v mých

                          vzpomínkách (rukopis, 1945, archiv NPMK JAK, Praha), Dějiny ligy

                          (samizdat, 1948; Šrámizdat, 1988), reprint pod názvem Dějiny ligy čsl.

                          Woodcrafterů (Knihovna Karla Dvořáčka, 2012), Devadesát let života

                          Ferdinanda Krcha, zasloužilého učitele (300 ks; Albatros, 1971),

                          Kronika hnutí lesní moudrosti (samizdat, 1980, archiv NPMK JAK, Praha),

                          Miloš Seifert, nástin jeho života a práce (samizdat, 1980, archiv NPMK

                          JAK, Praha)

                          Překlady – E. T.  Seton - Cesta životem a přírodou (Orbis, 1977),

                          E. T. Seton - Vznik hnutí Woodcrafterských indiánů (samizdat, 1979);                     

                          /†Praha/

 

Další spřízněnou soutěží je

Kenyho VOLEJ,

soutěž vodáckých povídek. Propozice a informace k soutěži najdete na :

http://kenyhovolej.cz/soutez/

Kontakt

Jan Hafran Frána Lísková 20, 31200, Plzeň
e-mail: soutez.Trapsavec@seznam.cz
soutez.trapsavec@seznam.cz