Cesta (B)

Po světě přebrodit jen s krosnou na zádech pár lesních mokřadů

Pralesem myšlenek dál za svou oázou

Čas mírně ošidit tak jako stvořitel vesmírných nomádů

Planetit prostorem s toulavou nákazou

Do dálek mlhavých za obzor nahlédnout triedrem prastarým

Přes louky, přes lesy, sady i vinice

A v říčkách ledových dodávat úlevu puchýřům hnisavým

Na boso k prameni pomalu brodit se.

Z řeřavých uhlíků rozdmýchat plameny, vypálit znamení

Na věčnou vzpomínku ukrýt ho do mechu

Pro párek brhlíků zůstavit odměnu za ranní vzbuzení

Hrst zbylých drobečků pod keřem ořechu.

S deštěm se tiše rvát a za štít celtu svou, ač zmáčen na kůži

Na malou chviličku nirvánu zakusit

Ztrácet a nalézat tušený ideál byť s tváří v kaluži

To všechno by sis přál, zbývá jen vyrazit.

Petr Doležal – Dollyk

Kategorie Poezie nad 23 let