.jpg?ph=7628832d1c)
Vlak se valí s drnčivým zvukem směrem na Klobouky. Sedím v kupé s babkou, s mladou kočkou, husou v košíku a vrchovatým pekáčem zabíjačkových specialit. Ty pronikavě voní. Přivábily i průvodčího, který visel jedním okem na jitrnicích a druhým na na mladé cérce.
Tož sa jede na Valašsko do Valašských Klobúk, centrum zábavy a slivovice. To dokazují potácivé kroky stréců z hospod... Dost! Dost! Tento kraj má i jiné přednosti. Je pravdů, že každéj hostitel vítá příchozího se štamprlů a ten si potej nemože z mnoha dveří vybrat' ty správné, jak se mu točí kebule. Tam, kam jedu mna čeká trochu tej práce, něco zábavy a kousek opojení z tradice a kultury Bílých Karpat. Teď se kochám zatím krásou krajiny, kopců, strání, kde stojí místy srnky, opodál v ohradách ovce a tu a tam nějaká ta koza je k zahlédnutí.
Na počátek prosince je teplo. Tento víkend se koná Mikulášský jarmek v Kloboukách.
Tož, když jsem vystúpil z vlaku a po cestě dolej do města jsem vešel do jednejho ze stavení, stalo se to, co jsem psál vyšej. l pohostili mňa slivovicú. Dáma nechtěla. Nenutili ji. Znáte ten fór »že horšéj jak opilý chlap je opilá ženská«.
Právě bili poledne. Po jídle jsme šli pracovat. Připravovali jsme vše potřebné k jarmeku. Cérky pekly koláče, frgále, doplétaly na stavu koberce a mrkaly na mladé leč švarné jinochy. My chlapy jsme vařili guláš, kyselicu a později zdobili strom na náměstí a úplně pozdě při měsíčku pak s některými cerkami... kdepak tak; jenom jsme popíjeli burčák, mošt, slivovicú, medovinu a vše tekuté. Nasávali, zpívali a tancovali až do rána.
Víkend proběhl značně rychle. Mikuláš s anděly a čerty chodíval v sobotu dopoledne po náměstí mezi návštěvníky a rozdával dobrou vůli. Tak se plnila naše břicha ochutnávkami a košty přímoúměrně s pytly čertů. V neděli jsme odpoledne jsme chodívali ještě po domorodcích ve městě.
Večer jsme zapadli do dřevnice, popíjeli tradici Bílých Karpat (ten kdo to nezná, ať přinese zrcadlo a já mu ji ukážu) a postupně odpadávali únavou.
Pavel Čermák
kategorie Próza do 23 let