.jpg?ph=7628832d1c)
Jo, Jacku, půjdem se rvát
všude se budem rvát,
a nejvíc se snílky,
kteří ani jednou
nezaťali pěst,
protože jejich snění je tak
vohromné, skvělé, velkolepé –
že musí brečet,
když chtějí řvát.
Budem se rvát,
protože je nádherné mít zkrvavenou tvář,
protože krev – to je láska.
A pro ni se budem rvát
a všem křičet,
že láska je jako v žaludku nůž –
a v té křeči (vždycky poslední)
se chce tolik
žít.
Jiří Nekvapil – Sint
1. místo v kategorii Poezie pokročilých