Kavkazskej pes (P)

 

Začalo se šeřit,od potoka to nepříjemně táhlo.Ozývající se žaludek mne zahnal do boudy připravit si něco k večeři.Zrovna začala vařit voda na čaj,když tu někdo vzal razantně za kliku a zalomcoval dveřmi.Ty byly zajištěny závorou.Né,že bych byl nějakej posera to né,ale jinak by totiž nedržely zavřené.Další nápor na dveře.,,Co se děje?"volám.,,Otkroj dver,bystro!"/Otevři dveře,ale rychle!/ozvalo se zvenku.,,Ja očeň goloden,choču piť,jesť a ješčjo vyspaťsja v teple"/Mám hlad,chci se najíst,napít a chci se vaspat v teple/Trochu jsem znejistil.To asi nebude nějakej vtípek zbloudilého trapera.Bouda stála osamoceně uprostřed jižních Brd a tak jsem si pro jistotu zastrčil finku dozadu za opasek a křičím:,,tady není žádná jídelna ani noclehárna,pokračuj zase dál v cestě cizinče".Bouda se zachvěla dalším náporem.Bylo mi jasné,že by dveře nový útok navydržely a tak jsem tu závoru odsunul.Dveře se rozletěly a celý prostor mazi zárubněmi vyplnilo jakési těleso,které ani trochu nezaváhalo a pokračovalo bez zvání dál.Pokusil jsem se mu v tom zabránit,ale odlítl jsem stranou jak zmuchlanej papír.

Ten chlap nebyl ani tak moc vysokej,byl to spíš takovej statnej pořez.Ač už byl podzim,byl jen v námořnickém tričku s krátkým rukávem,v jakýchsi lehkých umaštěných kalhotách,obutej v potrhaných plátěnkách.Hlava mu seděla na trupu takřka bez krku,ramena jak almara,pazoury pokérovaný,dlaně jak lopaty.

Beze slova si sedl ke stolu a pustil se do mé večeře.,,To je moje jídlo",důrazně povídám a snažím se mu vzít ešus s fazolema.To hovado ani nevstalo a jen tak ledabile máchlo pěstí.Tu ránu bych vám nepřál.Z bezvědomí mně probrala jakási tklivá melodie.To si vetřelec brnkal na mou kytaru nějakou ruskou dumku.K tomu popíjel čaj a kouřil cigaretu silnou jako můj palec.Když zjistil,že jsem zase na světě,odložil kytaru a zbytek čaje vylil na podlahu.,,Eto čaj?Fu gnusnyj napitok.Vodky netu?"/To že je čaj?Hnusný pití.Vodku máš?/Jen vrtím hlavou.,,Daj sjuda vse dengi i dokumenty"/Dej sem všechny peníze a doklady/,pokračoval cizinec.Zase vrtím hlavou,že né.Ten chlap vstal a nato cvakla pojistka vyhazováku.Jen tak se nade mnou nahnul.Druhou volnou rukou mě popad za opasek a postavil na nohy.,,Dolgo ješčjo ždať?"/Tak co bude to?/Radši jsem sáhl do bundy a beze slova mu podal peněženku.Votevřel ji a obsah vysypal na stůl.Sebral těch pár korun,občanku a všechno si to nacpal do kapes kalhot.Strčil do mně abych mu nepřekážel a já ještě otřesenej tou ranou se těžce posadil na židli.Námořník,to podle toho trika prolejzal boudu a bral si co se mu hodilo.Všechno házel do jakéhosi špinavého pytle.Nakonec zmizel i můj spacák,pak i bunda.Se zájmem se zadíval na moje nový trekový boty.,,U těbja chorošaja obuv razuvajsja.Bystro!"/Máš pěkný boty sundej je.Rychle!/Sám si zul plátěnky.Bouda se naplnila nevýslovným puchem.S radostí malýho kluka si obul moje boty a při tom mi strhl ze zápěstí hodinky.

,,Charašo"pochvaloval si.,,Těbě uže ničevo neponadobitsja"/Ty už nic potřebovat nebudeš,"pokračoval a zase vzal do ruky tu kudlu.Rozklepal jsem se strachy.Díval se na mne s opovržením a pak povídá:,,a vpročem ostavlju těbja žiť,veď my braťja-Slovjané."/Ale co,nechám tě žít,vždyť jsme bratři - Slované./Zbalil bágl,hodil si ho přes rameno a odcházel ke dveřím.Když byl mezi futrama,rozhodl jsem se velice rychle.Vytáhl jsem ukrytou finku a bod ho do ledvin.Zařval jako tur,chtěl se votočit,ale já ho bod ještě jednou a ještě.To už byl zticha, udělal jen pár kroků a před boudou s sebou praštil o zem.

Odtáhl jsem tělo,šlo to špatně,měl hodně přes metrák.Několik desítek metrů za boudou jsem mu vykopal hrob.,,Jako pes jsi žil,jako pes jsi také skončil,"povídám mu na rozloučenou a pliv na chladnoucí tělo.

Druhej den ráno přišli kluci vod autobusu.,,Ty vole,co jsi to tady zahrabal?"ptal se , se zájmem Pláťa,když objevil čerstvě zaházenou jámu.,,Ale takovýho toulavýho,vzteklýho psa"odpovídám.,,To muselo ale bejt hovado,co to bylo za rasu?"pokračoval ve výslechu Pláteník.,,Nějakej kavkazskej pes",já na to.Vykulil voči.,,Ty vole a nebyla ho škoda?"Vrtím hlavou.,,Né,takovýho ksindla škoda nebyla".

 

Miroslav Neuvirt – Wandri

kategorie Próza

Další spřízněnou soutěží je

Kenyho VOLEJ,

soutěž vodáckých povídek. Propozice a informace k soutěži najdete na :

http://kenyhovolej.cz/soutez/

Kontakt

Jan Hafran Frána Lísková 20, 31200, Plzeň
e-mail: soutez.Trapsavec@seznam.cz
soutez.trapsavec@seznam.cz