Kulinářská specialita (P)

   Poutač vyhlídkové výletní restaurace, lákal kolemjdoucí „Vychutnejte si náš steak s báječnou oblohou“.
   Znavený celodenní túrou jsem neodolal. Schody ve skále mne zavedly na venkovní terasu. Pode mnou, se táhlo malebné údolí s klikatící říčkou jak had. Objednal jsem si pivo a místní vychvalovanou specialitu.
   Asi po dvaceti minutách přinesl číšník propečený steak velký jako letiště, s hromadou opékaných brambor. Nikde žádná zelenina, ani jediná kulička hrášku nebo zrnko kukuřice.
  „Prosím vás, kde máte tu báječnou oblohu? Vůbec žádnou nevidím!“, zeptal jsem se ho. Podíval se na hodinky a odpověděl: „Moment, chvíli strpení, vydržte dvě minutky…“
   Po chvíli zazněl gong a z reproduktorů se ozval číšníkův hlas: „Dámy a pánové, začínáme servírovat báječnou oblohu! Dnes se opravdu vydařila!“ Osazenstvo letní restaurace se hromadně přesunulo k zábradlí terasy.
   Na obzoru, zapadající krvavé slunce, nám všem naservírovalo úžasnou oblohu.

Miroslav Marusjak – Miky

kategorie Próza