.jpg?ph=7628832d1c)
Byla krásná, letní, kyselá sobota Léta Páně 25.února 2013. Celsius s Farhaitem se hádali o stupně, ale nám byla zima jak klokanům na Klondyku. Zatímco šerif Hary šukal po osadě, jeho žena Mery šukala ve srubu č. 5 se sprosťákem Kidem. Ranní ptáče Slim sebral Tapině kozy a odešel s nima na procházku. Když rozespalá Tapi vyšla před srub a uviděla Juana, jak si opéká na ohni králíka, v domnění, že se jedná o její kozy, začala si rvát vlasy a hystericky křičet:
„Kozy, moje kozy, sežere vás Juan.“
Seběhli se trampové a začali Juanovi sprostě nadávat. No, sprostě. Jelikož Skutka prosadila na schůzi SST (Svaz senilních trampů), že místo sprostých slov se bude používat safra, tak vlastně trampové většinou safrovali.
Pouze opodál stojící Buldok nesafroval, ale dělal „bé bé“, což si mnozí vysvětlovali tím, že má za ženu Vofci. Pouze zasvěcení znali pravdu. Když bylo tomuto obtloustlému a momentálně postiženému dítěti 15 let, a rodiče ho poprvé pustili na zahrádku aby si natrhal jahody, spadnul náš malej génius do záhonu a kousla ho žížala do hlavy. I před urychlený převoz hasičskou stříkačkou taženou koňma na místní veterinu a podrobným ohlídáním Buldokovy hlavy, stříkačky i koňského trusu se mozek nepodařilo najít.
„No, nevadí,“ pravil veterinář, „podíváme se na tu tvou obezitu.“
Vzal motorovou pilu a rozřízl patnáctiletou plínu. Když dokončil tento odvážný čin ke své hrůze zjistil, že Buldok není vůbec obezní, ale dokonce má čtyři kila pod váhu.
Když safrování nabralo obrátky Kaplanovy turbíny a začalo připomínat setkání fanoušků Sparty a Baníku, přišel Slim z procházky, vrátil Tapině kozy a nastal klid.
Trampové se Juanovi omluvili, vrátili mu nohu a zalepili invalidní vozík. Dokonce Riki sliboval, že až půjde ráno na WC, že vrátí sežranýho králíka, což Juan velkoryse odmítnul. Život na osadě se vrátil do normálních kolejí. Briggi se rozloučila s kamarádem z Božkova, Rumem, povzdechem:
„Dobrej si byl, Rume, škoda, žes nepřijel s kamarádem.“
Kavče s atlasem v ruce obdivovala neznámé houby, které u nás rostly od té doby, co instalatér Jerry opravil Černobyl. Houla v trampském nebi na radu Wabiho Ryvoly změnil styl psaní. Už nepsal Jdu nevim kam kudy proč atd. Houla u Humlů 5 piv. Teď psal Houla U dvou andělů 1l whisky. P.S. Básničku si dopište sami, pitomci.
Už se zdálo, že proběhne normální sobota, ale zdání klame. Zablýsklo se a ozvala se velká rána. Trampové ztuhli.
„Zachovejte klid, nešiřte paniku,“ uklidňoval je Robin. „Jsou jen dvě možnosti. Buď bouchnul Temelín nebo Kalousek zrušil DPH.“
Ale mýlil se Robin. Obloha se trochu vyjasnila a začal padat sníh.
„Zázrak, v létě padá sníh,“ radovali se trampové.
„Už je to tady,“ dal se slyšet revolucionář Bládin.
„Už je to tady,“ začali skandovat zfanatizovaní trampové.
Zapomněli na demokratické Česko, republiku naši unijně střediskovou, na statisíce, co si nahrabali v kuponové privatizaci, a jako jeden muž a Tapi se odebrali k volebním urnám volit Vojtěcha Filipa a jeho KSČM.
„Do prdele,“ ulevila si Skutka, „chápeš to, Robine? Celej život jsou proti a teď jdou volit bolševika.“
„Uklidni se, Skutko, už starej Oskar napsal, jak je důležitý mít Filipa. Měl ho Klaus ve vládě, Castro si ho nechal na Kubě i s Bubeníkem, aby mu nebylo smutno, no, a voni maj svýho Vojtěcha. Tak přestaň safrovat a pojď mi pomoct otočit Lenina na bok. Zdá se mi, že po těch letech začíná mít proleženiny.“
Petr Houdek – Robin
Kategorie Próza