.jpg?ph=7628832d1c)
V řasách skomíraly sněhové vločky
zlatavé střepy z tmavých výšek
vrývaly svá jména na cesty zavátých stop
tak se nořili do těl zelených bund
a odešli přiložit další smrkovou větev
i zkřehlé prsty můžou chvíli hrát
a kdo by nezpíval
když to z pánve tolik voní
když placatka rozverně pomrkává
když blízkost dostává jiný význam
když víš, že zítra
si budeš hřát večeři
v mikrovlnné troubě
Barbora Hakenová
kategorie Poezie
Malý Trapsavec