Příběh o stvoření trampského národa (P)

   To jak vznikl svět podle bible všichni známe, snad není třeba tento fakt rozepisovat. Ale jak to bylo se vznikem Brdského prasvěta a prvního pratrampa? To je fakt již méně znám. Vše se odehrálo takto:

   Fabián samo velké prabožstvo Brdského prasvěta stvořil Prazemi. Pra zemi pustou, prašnou, tvrdou no prostě smutnou a ponurou. A protože je Fabián šikovnej měl to hned, asi tak… do oběda. Seděl na Brdském Olympu na skále u své zahrádky a začal se děsivě nudit, a tak přemýšlel co provede. Až ho napadlo stvořit si pratrampa, kterého by mohl zlobit a dělat mu různé naschvály. Jako třeba: sešle na jeho zápalky vlhkost, v noci když spí pod širákem spustí na něj prudký déšť. Když je venku sucho polije mu dřevo na oheň vodou, fouká mu kouř z ohně do očí. Když tramp pospíchá na potlach, svede ho ze stezky a tramp přijde až druhý den ráno, ale pokud opravdu dorazí, pošle na celý potlach hajného a celé polesí. A tím vším se hrozně baví. To byl praprvní den.

   Z hlíny a šutrů si tehdy uplácal pratrampa, pak to po něm ještě zkoušel jakýsi rabi Jehuda Löw ben Bezalel, ale to se mu prej povedlo jen na půl. Schoval ho prej v nějakým srubu, kterej se jmenuje Synagoga. A tomu trampovi říkali Golem. Ale to už předbíhám trampským dějinám. Tak na toho svého pratrampa, kterého si tedy jak jsem říkal uplácal z hlíny a šutrů, foukl dým ze své dýmky a tím mu daroval život. Tramp se zakuckal a hromně zaklel „kterej všivák to udělal?!“ Hej Hombre, ozvalo se ze tmy temným a trochu posměšným hlasem to jsem byl já pronesl Fabián. Aha tak to jo. A začali si povídat. A to byl den pradruhý.

   Pratřetí den, když si pratramp chtěl po dlouhém klábosení s Fabiánem protáhnout kostru udělal pár kroků a po každé zakopl o balvan, nebo spadl do díry. To se mu nelíbilo a povídá“ Hele, ty, Fabiáne, tady se nedá chodit. Podívej, jak jsem potlučenej! Nechceš vymyslet světlo?“ Samo prabožstvo Fabián se smál až se za břicho se zelenou kamizolou popadal, ale protože to byl jeho kamarád, tak povídá „že jsi to ty, tak já ho tedy stvořím“. Třísknul dvěma křemennýma kamenama o sebe a bylo světlo. No vidíš, jak je to snadný, ale to si nejprve musím….já vím, já vím odvětil Fabián. Teď poprvé viděl pratramp sám sebe, jak vypadá. Urostlá šlachovitá postava, tmavé krátké vlasy. Tvář drsná s romantikou v očích, brada lehce porostlá vousem. Kolem pasu měl opasek s náboji v klíně zavěšen pracoult značky PraSmith and PraWesson na druhé straně mezi půlkami se mu houpal prabowie knife. Úchvatný pohled. A byla noc.

   Pračtvrtý den ráno, povídá pratramp. Hele o co takhle, nechtěl bys, třeba, no večer na obloze…. No vždyť víš! Je to jednoduchý! Tak hymbajs přemýšlej! S tebou je to těžký. Tak já ti ještě poradím. Jsem duše drsná, ale při tom romantická a v noci se rád chci koukat na co? Nebo se taky budu podle toho orientovat? Až to teda pojmenuju. Fabián zabafal ze své dýmky a povídá, už vím prahvězdy. No konečně, to ti to trvalo. Foukl do dýmky a žhavý popel se rozlil po praobloze, která od té doby překrásně zářila v různých tvarech. Pra tramp poděkoval a v pranoci než usnul pojmenoval různé pranebeské objekty tvořené z prahvězd. A tak končí den pračtvrtý.

   Tak co, jak ses vyspal pod nebem plným prahvězd? Pojmenoval jsem všechna souhvězdí, rozplýval se krásou, ale jsem stuhlej z té tvrdé prazemě a zmrzlej až na kost. Fabiáne, Fabčo, kamaráde, stvoř krásně měkkou zelenou pra trávu a pramech ať se mi pohodlně leží a voňavé prabylinky ať se mi při jejích pra vůních krásně usíná. A taky stvoř pra oheň a prastromy, abych si mohl udělat praohniště a potom prapotlachy, prosím. Z dýmky pra božského Fabiána vyšel tak mocný dým, že zahalil celou Brdskou pra zem a začali se dít věci. V krajině začali vyrůstat statné prastromy, prakřoviny, celá zem změkla pod zeleným kobercem jen tu a tam vykukovali prakameny, pra balvany nebo pra skály a provoněla se vůněmi rozličných pra bylin. Pod praskalou zapraskal pra oheň do dnes ukryt v srdci každého trampa. Nedaleko ze země vytryskl pra pramen, který se do dnes jmenuje Fabiánův pramen a má kouzelnou moc. Pra tramp přijímal celou tu prakrásu všemi svými prasmysli a byl okouzlen. Ty pra vole to je pranádhera a omdlel.

   Tak, kamaráde a já končím, teď už máš všechno a já jsem pěkně utahaném. Šest dní tvořím a už nemůžu. Já jdu odpočívat a ty běž na první pra vandr a všechno omrkni a nezapomeň postavit pracamp, kde spolu budem dál rozmlouvat. Díky Fabiáne, pravil pratramp sbalil pra usárnu a vydal se na pra trail. A tím začíná den sedmí plný odpočinku a vandrů.

   Celý tento příběh jak jste již určitě pochopily se odehrál na Olympu Brdského kraje na Plešivci. Ale tímto celý příběh nekončí, ale odehrává se dál. Kdy je pra trampovi na vandrech smutno a tak poprosí Fabiána, aby mu stvořil kamaráda, s kterým by mohl chodit. A jak se to vše pokazí, ale to snad až příště.

 

Martin Beran – Marťos

Kategorie Próza

Další spřízněnou soutěží je

Kenyho VOLEJ,

soutěž vodáckých povídek. Propozice a informace k soutěži najdete na :

http://kenyhovolej.cz/soutez/

Kontakt

Jan Hafran Frána Lísková 20, 31200, Plzeň
e-mail: soutez.Trapsavec@seznam.cz
soutez.trapsavec@seznam.cz