Ulítlá (B)

Šnekovi ulítla ulita,

stal se z něj bezdomovec.

Žijeme na dluh bez splátek,

skončíme na dlažbě nakonec?

Ze skály spadl velký strom,

tolik let kořeny držely.

Mravnost, čest, pravda, kdepak jsou?

Ideály pryč nám uletěly.

Tráva v příkopu uschla,

prý proto, že dlouho neprší.

Však z aut co kolem letí

nevidíš, že provoz jí nesluší.

Pták slétl na větev,

náhle spadl. Snad závrať?

Konopí, extáze, eLeSDé

až poletím, budu ti mávat.

Čas co prý všechny rány zhojí

letí tak rychle, že nic nestíhám.

Ta moje také někde lítá

a já jí do snů ulítám.

V tom mém snu budem spolu lítat

jako dva andělé, já a ty.

V azuru nic nás nebude trápit...

To jsou zas moje úlety.

Gizela Hlavatá

kategorie Poezie