Už chápu brácho (B)

Ty to bratře víš,

že sházíš mi
čím si dál
tím víc,
tomu,
pláči,křičím,
Tebe nenacházím,
jen sebe a tmu
a nic víc.
K tomu výkřiků pár,
několik žalmů
co rád bych Ti dal,
nic platno jsem sám
a sám.
Tvá židle,
Tvé knihy,
Tvůj talíř
i polštář,
pár indiánů

a rozehraná hra.

To tu zbylo

snad proto,

abych zjistil,

že jsem Ti měl být blíž

a obdivovat Tvůj smích

i když křivé zuby si měl.

Již nevadí mi,

že bratrství píšeš

s tvrdým y,

Tys věděl přece jenom víc.

Snad proto sis přál,

abych s Tebou

vyšel na stezku,

která nás měla zavést

do hor,strání,luk

a já to nepochopil,

protože jsem hňup.

I když je již pozdě,

přesto předstupuji 

před Tvůj totem,

abych s Tvým stínem,

potom všem,

vystoupil na vrchol.

Odtud rozhlížel se
do všech směrů,
se slzami v očích
pokorně děkoval
že zde s Tebou
býti mohu.
Přestože více již
dělat nemohu,
do Tvého údolí
své děti přivedu…

Pavel Formánek
kategorie Poezie