Podzim (B)

S podzimem dýchne nostalgie

proč mi to v uších stále zní

těhle slov divné melodie

jako kdyby měl být poslední

Možné je vina v kalendáři

že brzy skončí tento rok

prázdniny zaplašilo září

další budou až napřesrok.

Člověk by se měl vlastně těšit

že skončí bouřky a vedra úmorná

v záplavě květů a plodů tušit

že úrodo bude náramná.

Když vidím barvami hýřit záhon

jiřinek, aster révoví

v zádech už cítím chladu zákon

a smrtelný pach hniloby

Ještě se nadřem než zkřehlým prstem

vyloupnem poslední bramboru

úrodu schováme před myšima

pak zvednem oči nahoru

V horách už vločky poletují

tady jen listy a mrazivé mrholení

nahaté stromy se v mlhách choulí

ďasů a dušiček nastává probuzení

Tma prý jim svědčí však nebojte se

spolu si dejte bajky a písničky

zapalte ohně v krbech i pecích

a nezapomeňte na svíčky

A v jejich záři myslete na to

že brzy napadne bílý sníh

pod jeho duchnou vyklíčí život

zrodí se dítě slunce a smích

Gizela Hlavatá

kategorie Poezie