.jpg?ph=7628832d1c)
Odpolední slunce sálavě lechtá svými paprsky mírně povadlou, leč utěšenou jihočeskou krajinu. Břehy rybníka s davy obyvatel nedalekého města, přípomínají pláže na Zlatých Pískách obležené rekreanty ROH. Na rozložených dekách, jak na rozpálených plotnách, pod vrstvou ochranných krémů, se grilují pracující (o kousek dál na roštu kabanos).
Po týdenním toulání po lesích, se u vody, na maskovací celtě, spokojeně rozvalují, vysvlečení do trenek, dva trampové. Budí značný rozruch. Vlasatý vousáč a nakrátko ostříhaný kriminálník. Vlasáč Pedro sleduje cvrkot okolo. Knedlajs leží na břiše a dříme. Hlouček dítek si ho trochu bázlivě prohlíží. Zvídavě studují barevného draka, tetovaní zabírá celou plochu zad.
Jako by mávnutím kouzelného proutku, utichá nadšený pokřik koupajících a ospalá nuda, uvelebená na dekách je rázem pryč. Všichni sledují jak přijíždí na kole. Vlasy jí vlají stejně jako Magdě Vašáryové ve filmu Postřižiny. Rybáři, u rákosí v koutě rybníka, zapomínají hypnotizovat své splávky. Pozorují se zalíbením, jak pečlivě skládá svou plátěnou květovanou sukni. Na kalhotkách, bílých jako pěna piva, (co se točí do kelímků o kousek dál v bufetu), svítí jasně červený nápis SUNDAY. A ona si je skutečně sundává(i když je středa). Přetáhne si batikované tričko přes hlavu a nahá jako bohyně Afrodité, vstoupí do vody. Parta teenagerů, zvednutým palcem nahoru, dává jí najevo, že je jasná jednička. Vyslouží si obdivuhodné pohledy mužského osazenstva, které místo polehávání rázem sedí. Jejich manželky, jim s poznámkou, "Kam to hledíš, starý kozle!?!," uštědřují dloubance loktem do břicha.
Knedlajs nevzrušeně stále podřimuje na celtě. Pedro si svléká trenky a nenápadně se noří do prohřáté vody, (co kdyby se Afrodité topila a potřebovala první pomoc?).
Čtvrtek ráno. V budově obložené mramorem, s obřím rudým neónovým nápisem OV KSČ nad vchodem, v moderně zařízené kanceláři, muž ve zlatých brýlích, odhazuje znechuceně na stůl brožuru, zářící zjevně novotou. Asi minutu civí na portrét na stěně před sebou. Přísný výraz vůdce světového proletariátu, ho přiměje k činnosti. Sahá po sluchátku telefonu "Pepo, čest, přijď ke mně nahoru a to hned!," nařizuje přes aparát nekompromisním tónem.
Po chvíli se otevřou dveře, vypolstrované rudou koženkou a na prahu stojí zadýchaný volaný. Je oblečený stejně jako majitel kanceláře. Bílá silonová košile made in NDR, červená kravata a tesilové kalhoty. "Čest práci, soudruhu Dostále, máte nějaké přání?," ptá se úlisně příchozí.
"Posaď se!," kývne, směrem k volné židli, předseda okresního výboru strany. "Už jsi tohle četl?" a ukazuje zažloutlým prstem od nikotinu na odhozenou brožuru.
"Hmmm, hmm, no já nevím..." nejistě mumlá podřízený. Usilovně přemýšlí, co po něm tentokrát Dostál chce, agitační nástěnku pro nadcházející žně už má přece hotovou.
"Tady píší," listuje předseda brožurou, "o zhoubném vlivu západní kultury na naši socialistickou mládež. Zítra na VUMLU, se od nás očekává, jaká navrhneme opatření, ať se něco takového neděje v našem okrese. Máme vyškolit členy SSM, aby svým příkladným chováním a oblečením působili na své vrstevníky."
"V tom nevidím, soudruhu, žádný problém. Naše okresní předsedkyně svazáků Horáková je velmi schopná," chválí svou neteř Pepa.
"A to je právě ten problém, ty o tom nevíš? Takovej průser!," zbrutální Dostál ve tváři.
"Jako co? Měl bych snad vědět...?," ptá se Josef.
Předseda vztekle práskne pěstí do papíru před sebou. "Před půlhodinou tohle došlo, hlášení od soudruhů z VB. Už mi kvůli tomu volal i jejich náčelník. Včera odpoledne, naše svazácká předsedkyně Horáková, ještě s dvěma trampama u rybníku na pláži, budili veřejné pohoršení!," nervózně vytahuje cigaretu. Pepa ji úslužně zapaluje.
"Jeden tramp, se jmenoval Holický, asi pěknej ptáček, to se musí nechat. Už měl několik předvolání kvůli vydávání samizdatových trampských časopisů. Hrůza a děs, okresní předsedkyně svazáků a protisocialistický živel, co má vlasy až na lopatky, spolu před zraky téměř celého města," rozvášňuje se Dostál. "Prý Adam a Eva..., to nechápu.," zamyšleně kroutí hlavou. "Proč tu píší Eva? Vždyť Horáková se přece jmenuje Hana. A ten Holický, Miroslav, jak uvádí zápis v hlášení.", šermuje rukama předseda a zamačkává půlku cigarety do popelníku.
"Ten druhý, nějaký Jiří Dubský, taky pěknej výlupek. Záznam v trestním rejstříku a zná kriminál kvůli El Pasu."
"Já si myslím," prohodí po chvíli nesměle Josef, "že ten kriminál dostal proto, že chtěl emigrovat do El Pasa. Stejně by ho tam nepustili. Když jsem chtěl do Jugošky, tak mě to stálo spoustu běhání a flašek, a to dělám na okresním výboru strany. Kdepak nějaký El Paso..."
"Nejhorší je," zuří předseda, "že sem takovýhle delikventi, tahají ty zápaďácký manýry, před kterýma nás soudruzi z ÚV varují."
"Já Hance domluvím, beru si to jako osobní stranický úkol. Je to hodná holka, zřejmě se nechala pomýlit ve své mladické nerozvážnosti," kajícně šeptá Josef.
Jeho nadřízený vstává od stolu a jde ke knihovně. Vytahuje prázdný tlustý šanon, za ním na polici stojí láhev čiré tekutiny s nápisem Stolichnaya. Nalévá až po okraj dva panáky. "Pepo, dáme si spolu jednu, ať se nám lépe přemejšlí," pobídka zní jako rozkaz, který nelze odmítnout. Oba zakloní hlavy a pohybem ruky, který svěčí o dlouholetém cviku vyprazdňují sklenice. Dostál nalévá další dva panáky. Odhodlaně prohlašuje:"Na ty trampy, co nám sem tahají zápaďáckou módu a kapitalistický manýry a pak morálně narušují naši socialistickou mládež, si pořádně posvítíme a podíváme se jim na zoubek..."
Pepa podlézavě přitakává, "Tak je to správný, soudruhu předsedo, pořádek musí bejt! Na zdraví, nechť je velebena vodka našich sovětských přátel!"
Vysvětlivky pro neznalé:
ROH = Revoluční odborové hnutí
OV = Okresní výbor
KSČ = Komunistická strana Československa
NDR = Německá demokratická republika
VUML = Večerní univerzita marxismu-leninismu
SSM = Socialistický svaz mládeže
El Paso = odvozeno od LP - Loupežné přepadení, slangový výraz muklů, bachařů a příslušníků VB.
někdy také Elpíčko
VB = Veřejná bezpečnost
ÚV = Ústřední výbor
Miroslav Marusjak – Miky
kategorie Próza